SMS ML - DOBRODRUŽSTVÍ JMÉNEM 1000 MILES

„Ondro, co bys chtěl letos k Vánocům?“ zeptali se ho rodiče, jak už to bývá každoroční tradicí. Místo očekávané odpovědi typu nový telefon nebo sportovní vybavení ale Ondra přišel s přáním, které oba zaskočilo:
„Chtěl bych zaplatit startovné na závod 1000 Miles.“

Maminka Klára překvapeně zvedla obočí. „Co to jako je?“ ptala se s obavou v hlase. Otec Marek zůstal potichu – o závodě už něco věděl. Dokonce se osobně setkal se Zdeňkem Křížem, vítězem prvních dvou ročníků této extrémní výzvy.

Ondra začal vysvětlovat. 1000 Miles Adventure je dálkový závod pro opravdové dobrodruhy. Trasa vede napříč Českou republikou a Slovenskem, a to zcela bez podpory. Každý účastník si vše musí zajišťovat sám – od jídla, přes spaní až po servis kola. Závodníci se spoléhají pouze na vlastní výbavu, sílu a psychickou odolnost.

Start mezi hranicemi, cíl v divočině

Vše se zhmotnilo na konci června. V neděli 29. června v 15:00 se v Hranicích u Aše postavilo na start severní trasy 1000 Miles 150 cyklistů a dobrodruhů. Mezi nimi i Ondra Petruš – nejmladší z účastníků, právě čerstvě osmnáctiletý.

Na trase ho čekalo 1681 kilometrů. Nešlo však o silniční závod, ale o jízdu „cestou necestou“ – přes řeky, bahno, lesy, louky, kameny, brody a hory. Účastníci museli překonat neuvěřitelné převýšení téměř 40 000 metrů, tedy víc než čtyřnásobek výšky Mount Everestu. Ondra musel projet pohoří jako Smrčiny, Krušné hory, Labské pískovce, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Hostýnské vrchy, Bílé Karpaty, Velkou Fatru, Nízké Tatry, Slovenský ráj a Poloniny. Trasa vedla nejen přes turistické cesty, ale často i mimo ně – kde končila mapa, začínala skutečná výzva.

Vedro, bouřky a samota

Podmínky byly náročné od prvních kilometrů. V Čechách panovala spalující vedra, která vysávala energii z každého šlápnutí do pedálů. Na Slovensku naopak přišly bouřky, silné deště a kluzké stezky, které měnily jízdu v boj o každý metr. A přestože na startu bylo 150 závodníků, velká část trasy byla osamělá.

„Jel jsem většinu trasy úplně sám,“ vzpomíná Ondra. „Jen občas jsem zahlédl jiného závodníka. Ale tohle je i o hlavě – vydržet, když se nikdo nesměje, nikdo vám nefandí a jen příroda vám dává výzvy.“

Nocí nejezdil. Denně ujel v průměru 131 kilometrů, a to bez podpory, bez doprovodu a bez komfortu. Spal venku, jedl to, co si dokázal sehnat v místních obchodech nebo hospodách. Opravoval kolo vlastníma rukama, odpočíval, kdy to šlo – a když to nešlo, prostě šlapal dál.

Cíl, který mění člověka

Po 12 dnech, 18 hodinách a 16 minutách dorazil Ondra do cíle ve slovenské Nové Sedlici – vesničce ukryté v hlubokých Karpatech. Do cíle dorazil jako 11. v pořadí, což je při jeho věku a minimálních zkušenostech obdivuhodný výkon.

V sobotu 12. července zvedl své kolo nad hlavu. Ne jako první, ale jako vítěz svého vlastního příběhu. Překonal nejen 1681 kilometrů divočiny, ale především sám sebe.

🟢 Poznámka redakce:
Závod 1000 Miles Adventure je každý rok jedním z nejnáročnějších ultravytrvalostních podniků ve střední Evropě. Nejde jen o výkon těla, ale i duše. Příběh Ondry Petruše z mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK ukazuje, že s odhodláním, vírou a odvahou se i extrémní výzva může stát splněným snem.

Marek Petruš