SMS ML - VICEMISTR REPUBLIKY V PÉTANQUE JE Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ

     Tato společenská hra, jež se rozšířila z Francie, kde je velmi populární a hraje se v podstatě v každé vesnici – byť svou podobu získala už ve starém Římě -, si i u nás za dobu od začátku devadesátých let minulého století získala početný zástup příznivců. 
     Představa, že stačí vzít ocelovou kouli, někam s ní hodit směrem k malé kuličce (cochon) a je vymalováno, je více než iluzorní. I ti, kteří chtějí dosáhnout výsledků alespoň na regionální úrovni, musí stejně jako v jiných sportech poctivě trénovat. A čím více, tím lépe. 
     O tom by mohl vyprávět kdokoliv z mariánskolázeňské party, která se schází pravidelně dvakrát týdně v parku u Ferdinandova pramene. Kolik je to odházených hodin od roku 2008, kdy zde pétanque zapustil kořeny, nejde ani spočítat. 
     Takovým prvním lázeňským věrozvěstem pétanque byl zřejmě Jindřich Horáček. V jeho bydlišti v Mariánských Lázních tehdy před rokem 2008 žádný oddíl nebyl, tak vzal zavděk členství v kolovském klubu. Po prvním uspořádaném turnaji v lázeňském městě se sice situace změnila, vznikl Pétanque Club Mar. Lázně, nicméně Horáček zůstal věrný Kolové. Tam si nyní můžou připsat pořádně silnou tužkou čáru do kolonky „úspěchy“.
     Republikového šampionátu 2x2 v Kolové se účastnilo 48 párů. Původně jich bylo přihlášeno ještě o něco víc, ale někteří se zřejmě zalekli nepříznivé předpovědi počasí, která se opravdu naplnila. I tak probíhala soutěž i s vyhlášením od 9 do 21 hodin. 
     Horáček měl za kolegu v týmu Pavla Palase z Únětic. Jejich duo postoupilo z kvalifikačních bojů se skóre 3:1 na zápasy do závěrečné šestnáctky, kde se hrálo KO systémem. Ve čtvrtfinále dokonce vyřadili nasazené jedničky Michálka (Carreau Brno) s Vavrovičem (PC Sokolo Lipník). 
     Ve finále proti loňským mistrům – Reslovi a Konšelovi z POP Praha – vedli už 7:1, nakonec ale podlehli 13:10 a obsadili i tak skvělé druhé místo. Bronz brali Šedivý a Řehoř (FRAPECO Praha) a čtvrtí skončili Radechovský (PC Mimo Done Nymburk) a Žárský (POP Praha). 
     Nechme promluvit samotného Horáčka: „Jsou turnaje, kdy na co člověk sáhne, to se pokazí, tento byl ale přesným opakem. Sešlo se opravdu všechno. Já myslím, že se to už podruhé nebude opakovat. Počasí bylo asi to nejhorší, co jsem kdy zažil. Byla opravdu pěkná zima, téměř neustále pršelo a do toho ještě studený vítr. Nebál bych se to nazvat maratónem v dešti. Naštěstí jsem měl s sebou dostatek oblečení. Třikrát jsem se kompletně převlékal. V souvislosti s tou sibérií bych podotkl, že mi určitě pomohlo moje dvacetileté angažmá v otužileckém spolku Royal Mrož Club. A určitě bych touto cestou chtěl zmínit i skvělou mariánskolázeňskou partu, tvořenou nejen hráči pétanque ale i úšovickými kuželkáři, se kterou trénujeme bez ohledu na počasí. Svoje výkony pak probíráme v hospodě Eldorádo, kde jsme oslavili i to moje stříbro.“ 

Josef Milota